|
|
Efficiency change in inpatient care provision under the DRG-based reimbursement mechanism in the Czech Republic
Jakubová, Barbora ; Bryndová, Lucie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Výdaje na lůžkovou péči tvoří největší část výdajů na zdravotní péči v České republice, což vede k diskusi o její efektivitě. Zlepšení efektivity patřilo k jed- nomu z motivů pro zavedení úhradového systému založeného na DRG, v rámci něhož je lůžková péče hrazena fixní částkou za hospitalizační případ. Tato práce obohacuje relativně omezenou literaturu zabývající se DRG a lůžkovou péčí - přináší analýzu změn efektivity v poskytování lůžkové péče po zavedení DRG v České republice. Konkrétně se zaměřuje na délku hospitalizace, což často slouží jako indikátor efektivity nemocnic. Dále k tomuto tématu přispívá využitím unikátního a poměrně rozsáhlého souboru pacientských dat z 15 českých nemoc- nic z let 2015-2019. S využitím modelů pro diskrétní data byl ve zkoumaném období pozorován klesající trend délky hospitalizace, což se řadí mezi žádané efekty DRG. Odhadovaný výsledek je navíc robustní při zohlednění různých dílčích vzorků - na základě velikosti nemocnic (velké a střední) nebo úrovně závažnosti onemocnění pacienta. Jedinou skupinou, u které nebyl pozorován klesající trend délky hos- pitalizace, byli pacienti se závažnými komplikacemi a...
|
|
|
Péče o pacienta intoxikovaného houbami - příprava simulačních scénářů
KOHOUTOVÁ, Denisa
Diplomová práce se zabývá tématem péče o pacienta intoxikovaného houbami a přípravou simulačních scénářů. Je zpracována čistě teoretickou částí a výstupem této práce jsou dva simulační scénáře, které jsou vytvořeny na základě získaných poznatků z pečlivě prostudovaných odborných knih, časopisů a také českých i zahraničních internetových článků. Nejprve jsme se zabývali intoxikacemi ve všeobecném přehledu, jejími příznaky, první pomocí a léčbou. Poté přecházíme ke všeobecnému přehledu a popisu hub, bez těchto získaných poznatků by tato práce nebyla kompletní. V neposlední řadě se zabýváme samotnou intoxikací houbami, jejími příznaky, přednemocniční péčí, léčbou a následnou nemocniční péčí. Intoxikace houbami patří k bezprostředně život ohrožujícím stavům, pokud není včas a správně léčená. Tato intoxikace bývá náhodná, ale i suicidální. Při včasné diagnostice toxické látky obsažené v houbě, kterou pacient požil a rychlému zahájení léčby, lze vyléčit i těžké otravy. K nejčastějším, ale méně nebezpečným intoxikacím, patří požití muchomůrky tygrované, kterou houbaři mohou snadno zaměnit např. s masákem. Mezi nejnebezpečnější otravy houbami se řadí požití muchomůrky zelené, která obsahuje velké množství toxinů a lze ji zaměnit s žampionem či masákem. Letální dávka této houby se odhaduje pouze na několik desítek gramů, tedy jedna plodnice a mnohdy i méně. Při požití toxické houby jsou ve většině případech nejvíce zasaženy játra a ledviny. Velice důležitou roli při diagnostice intoxikace houbami hraje toxikologické vyšetření krve, moči, a především žaludečního obsahu. Podstatným krokem, aby se toxická látka nevstřebávala a co nejdříve se eliminovala z organismu člověka, je vyvolání zvracení nebo výplach žaludku a následné podání aktivního uhlí. Neodmyslitelnou částí je ošetřovatelská péče o pacienta intoxikovaného houbami poskytovaná všeobecnou sestrou. Jejím úkolem je péče o dýchací cesty, monitorace základních životních funkcí, asistence při zavádění invazivních vstupů a péče o ně, provádění kontrolních krevních odběrů dle ordinace lékaře, zajištění hygienické péče a prevence dekubitů. Diplomová práce by měla být přínosná jako studijní materiál pro studující všeobecné sestry nebo zdravotnické záchranáře, kteří budou chtít vykonávat toto povolání, a to zejména díky vytvořeným simulačním scénářům.
|
|
|
Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči a dětský urgentní příjem
MRÁZ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči a dětský urgentní příjem. Obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části je zmíněno pár informací o přednemocniční neodkladné péči a urgentním příjmu. Dále se tato část zaměřuje zejména na specifika dětských pacientů, analgosedaci a v neposlední řadě resuscitaci dospělých a dětí. Pro praktickou část práce byl zvolen jeden cíl. Tímto cílem bylo zjistit připravenost urgentních příjmů na urgentní příjem dětských pacientů. Z tohoto cíle vyplynuly dvě výzkumné otázky. První otázka je formulována tímto způsobem: Jaká je vybavenost nemocnic pro urgentní příjem dětského pacienta? Výzkumná otázka 2: Jsou zdravotničtí pracovníci připraveni na dětského pacienta v rámci PNP a urgentního příjmu? Výzkum byl realizován kvalitativní metodou sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů, zahrnujících celkem 12 otázek. Výzkumným vzorkem se stalo 6 zdravotnických záchranářů zdravotnické záchranné služby a 6 zdravotnických pracovníků z urgentního příjmu. Data získaná výzkumem jsou rozdělena do 11 kategorií. Sumarizací získaných dat bylo zjištěno, že v rámci přednemocniční i nemocniční péče je vybavenost na vysoké úrovni, dětskému pacientovi je tedy možné poskytnout adekvátní pomoc. V rámci výzkumného šetření se také prokázal tento fakt. Zdravotničtí pracovníci se plně orientují v problematice dětského pacienta. Avšak shodli se, že by uvítali více školení a odborných nácviků zaměřených na děti.
|
|
|
Potřeby seniorů a problematika jejich naplňování v nemocniční péči
Bláhová, Hana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Kisvetrová, Helena (oponent)
Předložená disertační práce doktorského studijního programu Ph.D. oboru Studia dlouhověkosti byla zpracována a finančně podporována projektem GAUK - Grantové agentury Univerzity Karlovy č. 760219 s názvem "Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči", jehož jsem spoluřešitelkou. Uvedený výzkumný projekt je zároveň v intencích strategického záměru a dlouhodobé činnosti výzkumného týmu CELLO (Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče), který je vědeckou základnou doktorského studia Longevity Studies (Studia dlouhověkosti). Hlavním cílem projektu GAUK je poskytnout komplexní přehled potřeb zranitelných starších pacientů, kterým je poskytována zdravotní péče. Projekt je směřován do tří oblastí, kterými jsou: potřeby pacientů s demencí, potřeby geriatrických pacientů v domácí péči a potřeby geriatrických pacientů v nemocniční péči. Dílčími cíli je explorace dosavadního poznání uvedené problematiky na základě review české i zahraniční literatury. Cílem vlastního šetření je, zjištění postojů a názorů na uspokojení potřeb pohledem pacientů a zdravotníků. Praktickým cílem pak je vytvoření doporučení dobré praxe pro zdravotní péči o tyto pacienty. Disertační práce se skládá z celkem sedmi publikací. V době psaní této práce byly publikovány...
|
|
|
Activation of a child patient in hospital care
Olejárová, Denisa ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Bakalárska práca na tému "Aktivizácia detského pacienta vnemocničnej starostlivosti" je zameraná na zisťovanie aktivít vykonávaných vo FN Motol, zameriavali sme sa napracovníkov, ktorí dané činnosti vykonávajú a aké pomôcky používajú, rovnako aj na spokojnosť personálu s možnosťami aktivít. Práca je rozdelená na teoretickú a empirickú časť. Teoretická časť je zameraná na charakteristiku detského veku, rozoberá rolu sestry na detskomoddelení, detského pacienta a komunikáciu s detským pacientom. V závere teoretickej časti sú popísané rôzne možnosti aktivít a rola dobrovoľníkov na oddeleniach. Empirickú časť tvorí prieskumové dotazníkové šetrenie, ktoré bolo zamerané na sestry pracujúce vo FN Motol na lôžkových oddeleniach v detskej časti. Na základe dotazníkového šetrenia, kde sme zisťovali úroveň, formu, spokojnosť apomôcky využívané na aktivizáciu pacientov, sme vyhodnotili proces aktivizácie pacientov vo FN Motol ako nadmieru uspokojivý spožadovanými minimálnymi úpravami v rámci rôznych oddelení nemocnice.
|
|
|
Sociální pracovník v týmu paliativní péče v nemocnici
Michalcová, Zdislava ; Křížová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem "Sociální pracovník v týmu paliativní péče v nemocnici". Práce má dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části je nejprve zpracováno téma smrti a umírání z pohledu křesťanské teologie. Dále jsou uvedeny definice paliativní péče a její historie jak ve světě, tak i v České republice. Následně se práce zabývá současnou podobou paliativní péče v České republice, jaké projekty probíhají na podporu implementace paliativní péče do prostředí nemocnice a samotný význam multidisciplinárního týmu. Další část je věnována sociálnímu pracovníkovi v paliativní péči. Detailně je popsán vývoj sociální práce v této oblasti, stejně tak její postavení. Dále je ukázáno na činnosti sociálního pracovníka a popsány jeho nezbytné - odborné či osobní předpoklady, které by měl mít. Závěr teoretické části se zaměřuje na správnou podobu přístupu k vážně nemocným osobám a doprovázení jejich blízkých. V praktické části je popsán příklad dobré praxe v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Bylo zodpovězeno na následující otázky: Jaký byl vývoj paliativní péče v této nemocnici? Jak probíhá spolupráce v multidisciplinárním týmu? Jaké postavení v paliativním týmu zaujímá sociální pracovník? Jaké činnosti vykonává sociální pracovník v týmu paliativní péče? Závěr praktické části je...
|
|
|
Léčba závislosti na tabáku u pacientů v ústavní léčbě pro závislost na alkoholu
Adamíková, Žaneta ; Štěpánková, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Alkohol a tabák jsou v České republice nejužívanějšími návykovými látkami. Ačkoliv pro osoby starší 18 let je užívání těchto látek legální, může vést k závažným zdravotním následkům. Zvláště u osob, které se nachází v léčbě pro závislost na alkoholu, ale i jiných návykových látkách, je prevalence pravidelného kouření oproti obecné populaci několikanásobně vyšší. Přesto je v České republice v těchto zařízeních kouření tabákových výrobků spíše přehlíženo a neexistuje jednotný přístup personálu k zavedení systematických programů pro odvykání kouření. Často vychází z přesvědčení, že tito pacienti nemají motivaci a zájem o odbornou pomoc při odvykání kouření. Cíl: Hlavním cílem výzkumu bylo posoudit motivaci pacientů, kteří jsou závislí na alkoholu a současně na tabáku, aktuálně se nacházejících v ústavní střednědobé léčbě přestat kouřit. Dílčím cílem bylo poukázat na problematiku kouření mezi těmito pacienty a zjistit, jaký je jejich pohled na možnosti léčby závislosti na tabáku v daném zařízení a zda by měli zájem o odbornou pomoc při odvykání kouření. Metodika: Bylo provedeno dotazníkové šetření mezi pacienty v 5 zařízeních ústavní léčby závislostí napříč celou Českou republikou. Výzkumu se zúčastnilo 128 osob, které byly závislé na alkoholu. Dotazník byl vytvořen v souladu s etickými...
|
|
|
Burn-out v přednemocniční a nemocniční péči u nelékařských zdravotnických pracovníků
ŠAŠKOVÁ, Jana
Syndrom vyhoření je stav fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání. U zdravotnických pracovníků je riziko vzniku syndromu vyhoření poměrně vysoké, a proto by měl být kladen důraz na jeho prevenci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je větší riziko syndromu vyhoření u pracovníků Zdravotnické záchranné služby než u nemocničních pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo zjistit vliv délky praxe a pracovního zařazení na psychickou stránku zdravotníků. Bakalářská práce byla též zaměřena na způsoby prevence stresu a syndromu vyhoření. Ke zjišťování míry vyhoření bylo použito kvantitativní šetření pomocí standardizovaného dotazníku MBI. Ke zjišťování, zda zdravotničtí pracovníci provádějí prevenci syndromu vyhoření, byl vytvořen dotazník, který obsahoval 11 otázek. Standardizovaný dotazník MBI byl vyhodnocen pomocí škály. Prevence vzniku vyhoření byla vyhodnocena v rámci Jihočeského kraje pomocí tabulek a grafů. Bylo zjištěno, že nemocniční pracovníci jsou mnohem náchylnější ke vzniku syndromu vyhoření než pracovníci Zdravotnické záchranné služby. Z výzkumu vyplynulo, že čím je délka praxe delší, tím se zvyšuje riziko vyhoření u zdravotníků. Většina pracovníků se snaží vyhoření předcházet, ale při srovnání s počtem vyhořelých pracovníků, se tato prevence ukazuje jako málo účinná.
|
|
|
PÉČE O ONKOLOGICKY NEMOCNÉHO JEDINCE V HOSPICI A V NEMOCNICI
NOVÁKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se podrobněji věnuje problematice nevyléčitelně nemocného jedince a věcem s tímto tématem bezprostředně souvisejícím, včetně doprovázení pozůstalých po úmrtí svého nejbližšího. Na základě informací z odborné literatury se snaží reflektovat základní podmínky přístupu (včetně nutnosti pravdivé komunikace a dodržování základních etických zásad) k onkologicky nemocnému i jeho nejbližším. Pro ucelený pohled je součástí práce výzkum realizovaný ve 4 z 14 hospicových zařízeních v České republice, mezi nejbližšími nemocného. Na jeho základě vyplynuly jednak kladné stránky hodné uznání a ocenění, ale i prostor a rezervy motivující a podněcující oba typy zařízení ke krokům vedoucí ke zkvalitnění poskytované péče do budoucna.
|
|
|
Deficit sestry {--} edukátorka u nemocných po amputaci dolní končetiny v praxi.
BLAFKOVÁ, Šárka
Tato práce je zaměřena na téma deficit sestry edukátorky u nemocných po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. V práci bylo stanoveno pět cílů. Z nichž se některé zaměřovaly na péči o nemocného po amputaci dolní končetiny a jiné na edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. Cíl 1: Zmapovat ošetřovatelskou péči o amputovaný pahýl z pohledu sestry. Cíl 2: Zjistit, zda sestry edukují nemocného po amputaci dolní končetiny dle edukačního plánu. Cíl 3: Zjistit, zda existují překážky, které brání sestrám v edukaci nemocných po amputaci dolní končetiny. Cíl 4: Zjistit, jaké problémy nejčastěji udávají nemocní po amputaci dolní končetiny. Poslední cíl 5: Zjistit, jak nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Hypotézy byly stanoveny celkem tři. Hypotéza 1: Sestry dodržují při poskytování ošetřovatelské péče o nemocného po amputaci dolní končetiny zásady ošetřování pahýlu, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny využívají edukační plán, byla rovněž potvrzena. Hypotéza 3: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny udávají jako nejčastější překážku nedostatek času na edukaci, byla nepotvrzena. Výzkumné otázky byly také stanoveny tři. Výzkumná otázka 1: Jaké nejčastější problémy udávají nemocní po amputaci dolní končetiny? Odpověď 1: Nejčastější problém udávají nemocní pohyb a naučit se chodit. Výzkumnou otázku 2: Ve kterých oblastech potřebuje nemocný po amputaci dolní končetiny pomoc sestry? Odpověď 2: Pomoc potřebují nemocní po amputaci dolní končetiny v oblasti fyzické zejména při pohybu. Výzkumná otázka 3: Vnímá nemocný po amputaci dolní končetiny edukaci jako přínos? Odpověď 3: Nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci jako přínos. Přínos nemocní pociťovali v tom, že některé činnosti jsme je naučili nebo jim vysvětlili jejich podstatu. Výsledkem této práce je edukační plán, který je specificky upraven pro nemocné po amputaci dolní končetiny. Je zaměřen na postup při jednotlivých krocích edukace nemocného po amputaci.
|
host ::
RSS.